Leden 2010

čtyři procenta

31. ledna 2010 v 11:09
Je to taková blbost, nevim proč to sem cpu, ale v anketě mi vychází, že výhradně homosexuálně se orientují 4 % návštěvníků... Když to dáme dohromady s "především homosexuálně", vychází nám 10 %, která se obecně uvádí pro "spíše homosexuálně orientované" (muže).
Co to tady vůbec plácám? Pod perexem je screen. :)

Zpátky v celé své... Hmm... Zapomeň na to

31. ledna 2010 v 10:47 Z mé osobní historie
Zpátky se spoustou nových zážitků a dojmů... Trochu to zkrátím.
  • Zaprvé, učil jsem se dopravit na prkně z kopce dolů, tak, abych já byl nahoře a prkno dole, pokud možno na zemi (aspoň zatím). Nepopírám, že to mohlo být lepší, ale mohlo to být i horší. Až na ten vlek, samozřejmě... Ten byl totální fiasko. No nic, snad příště.
  • Zadruhé, vyskytovat se 40 kiláků od svýho bráchy, kterýho jsem v životě ovšem neviděl, a nemoci se s ním sejít, je kruté. Mimojiné kruté pro mojí matku, která mi platí paušál...
  • Zatřetí, připadá mi nepochopitelné, proč zlaté české hlavičky pokládají za nutnost na všechno a do všeho s minimálním potenciálem jedlosti cpát sýr. A taky nechápu, proč tu polovinu mé rozpolcené rodiny, s níž jsem trávil pobyt na horách, stále ještě vzrušuje fakt, že ze všeho tu nechutnou zažloutlou hmotu (ať už v pevném, nebo v tom horším případě tekutém skupenství) odstraňuji. Mluvím samozřejmě o Eidamu a bramborácích, špagetách, česnečce a jiných pochutinách, k nimž tato rozteklá záležitost v Česku neodmyslitelně patří. Vždycky se vyskytne aspoň jeden "vtip", jako například v restauraci: "helee, maj zapečenou brokolici se sýrem, nechceeeš?" Máme asi odlišný názor na humor, nebo co... No nic, říkal jsem, že to zkrátím...
  • Začtvrté, jako každý rok byla v penzionu opravdu otřesně řešená sprcha (jako v bazénu, trčící ze zdi metr nad vámi a na časový spouštěč, bez možnosti nastavení teploty. To musel vymyslet chlap, protože kromě toho, že nenamočení vlasů je v takové sprše téměř zázrak a některé tělesné partie si prostě umýt nemůžete, jedině že byste se postavili na hlavu, taky musí být zhola nemožné nějak umýt malé dítě, což je celkem nepraktické, vzhledem k tomu, že jde o rodinný penzion), ale to je vlastně tak všechno, na co si můžu stěžovat. Jinak bylo všechno tip ťop.

Shrnutí

22. ledna 2010 v 18:20 Z mé osobní historie
Ještě než opustím tento... Hm, blog, chtěla bych uvést pár věcí.

adios, amigos!

22. ledna 2010 v 18:08 Z mé osobní historie

Milý lide, je mi líto, ale teď tu chvíl jaksi nebudu. Jedu totiž na hory s jednou ze svých dvou rodin (tou sportovněji založenější). Běžky, kterými jsme byli terorizováni na lyžáku, si naštěstí nezopakuji, čeká mě "jen" samé lyžování, což vítám. :) Ano, jistě, že bych si strašně pála mít místo lyží prkno, ale na to sere pes, jezdíme na hory stejně jenom na týden ročně, tak co. (Ikdyž se musím pochlubit, že letos nás jen s mým drahým oteckem čeká výlet do Alp, ha!) :)
Tak já se loučím, adios, amígos :)

Queershop

21. ledna 2010 v 21:39
Brývečer, lidé, jdu sem šoupnout menší reklamu na obchod, který mě dost zaujal. A je jím, překvapivě, queershop.cz. Pravděpodobně většina z vás, kteří se o záležitosti podobného typu zajímáte, už ho dávno zná, ale pro klid duše sem stejně o něm píšu.
Jo a tady je odkaz.

Kontrolní otázka, soudruzi.

21. ledna 2010 v 21:35 Z mé osobní historie
Mám jeden zásadní dotaz, a tím je: Může se mi, do čerta, stýskat po někom, koho jsem v životě neviděla? A co když je to můj brácha? A co když to není jenom brácha? A co na to Jan Tleskač?
Takže, důležité sdělení: Já. Chci. Svýho. Bráchu!!
Kromě toho se mi ještě nechce zítra do školy, všichni mě serou a nikdo mi nerozumí (ehm, kromě bráchy, pochopitelně :D), takže takový ty normální každodenní kecy permanentně nespokojené osoby. A k tomu jetšě je půl desátý a já si ještě musím umýt svojí mastnou palici, která by se dala přirovnat (s trochou zlé vůle) k vlasům členů Bullet for my Valentine (ať si říká kdo chce co chce, maz z jejich hlav by se dal seškrábnout a namazat na chleba).
Dobrou noc.

řťzk

16. ledna 2010 v 21:36 Z mé osobní historie
Je to vlastně celkem hanebné, že vyplňuju řetězáky, ale tak co už... :D

Kecy prdy

16. ledna 2010 v 15:56 | Hesteth Azees |  Z mé osobní historie
Zase si jednou potřebuju vylít srdce, nebo teda spíš žlučník, protože má nálada je spíše cholerická, nežli sangvinická, jestli mi rozumíte.

Hesteth Azees, aneb Azisův vzestup popularity

4. ledna 2010 v 19:22 | Hesteth Azees |  Z mé osobní historie
Já vím, že je to trapný, ale mám nový nickname :) Ten původní byl provizorní a nesmírně otravný. Ikdyž dobudoucna si ho nechávám jako rezervu a nebude mi opravdu vadit, když mě někdo bude dál brát jako Tashiah... Koneckonců jsem si tak podepisovala i své obrázky, což bylo, přiznejme si, poněkud pošetilé.
Můj nový nick je Hesteth Azees. Proč Hesteth, to fakt nevím, ale Azees je podle Azise, jednoho bulharského... Exota (více pod perexem :D) A teď: světe div se! Tento exemplář, pokud vím, nevadí mému silně netolerantnímu polobulharskému step-fatherovi.... Nejspíš kvůli své bulharské národnosti :))

Závěr

3. ledna 2010 v 21:18 jiné
Uznávám, že fingovaná bleskovka byla zvrhlým způsobem, jak si ověřit smutnou pravdu, že návštěvnost se s nímto bullshitem skutečně zvýší. Nicméně ano, opravdu to platí. Nedá se říci, že by se zvýšila nějak rapidně, ale celkem patrně ano. Jo, vím, nebylo to tak úplně košer... Dobře, nebylo to vůbec košer. No a? Nemyslím si, že má význam to nějak hlouběji probírat.

243. Bleskajda!!!

3. ledna 2010 v 20:27 jiné
Ha! Zkouším, kolik lidí se na to chytne. Mohla to být ještě >>QusowQa<< nebo >>Miley Cirus photoshooteQ<< (mám pořád tendence si myslet, že je to Cirrus, jednou to bude Stratus nebo Cumulus, ha! Popř. teda Stratocumulus... Nápad na novou přezdívku, měla bych si to nechat patentovat) nebo nějaká jiná hrůza...
Takže vězte, že žádná bleskovka se nekoná, přátelé.

Nickelback: If everyone cared

3. ledna 2010 v 17:51
Co se k tomu dá říct? Buď něco infantilního nebo něco trapnýho, v nejlepším případě obojí. Tak já nebudu říkat radši nic. Snad jen, že tenhle song je skvělej po všech stránkách.

Protiklady

1. ledna 2010 v 14:32 | Tashiah S'uttiafarat |  Photoshop
Tak jsem zase jednou tvořila, až jsem stvořila... No, pod perex dávám miniaturu, varuju, že jsou to dva kluci (ikdyž osoba v popředí na to obličejem ani moc nevypadá), odkaz na větší obrázek je tady :)